Jak to vlastně začalo

DATUM PUBLIKOVÁNÍ: 14. 03. 2019  |  KATEGORIE: Příběhy

CHCI VELKÉHO PSA

Vždycky jsem si přála velkého psa ale jelikož jsem neměla zkušenosti tak jsem se bála. Když jsem si pořizovala svého prvního psa tak jsem volila podle svých možností. Bydleli jsme v málem domě s velkou zahradou ale bohužel  na domě bylo strašně práce a zahrada nebyla dostatečně oplocena aby pes mohl být venku. A představa že by můj první vysněný pes trávil většinu času na zahradě nepřicházelo v úvahu. Nechtěla jsem přeci hlídače ale partaka a kamaráda , který bude semnou.  V tu dobu jsem měla malé dětičky a tak jsem hledala pejska , který bude pro mne kamarád ale nebude ani nebezpečný pro ně. Po dlouhém výběru jsem si jela do Opavy pro fenku Bichonlaughing Bišonek je malé plemeno, které nelíná a je to skvělí partak na sport , túry a i válení se na gauči. Netrvalo dlouho a já si k ní pořídila další slečnu Bichon aby přeci ta moje nebyla sama , když se jí nemohu plně věnovat. S holkami jsem si užila plno srandy ale stále jsem jakože nebyla spokojená. můj sen byl stalé intenzivnější a já stále toužila po velkém psovi . Uběhlo dlouhých pět let a já se začala koukat opět po psovi. Už jsem měla jasno , žádnou náhradu nechci...... Chci velkého psa. Nejdříve jsem přemýšlela, že si pořídím Argentinskou dogu. Líbila se mi její stavba těla a povaha. Plno lidí si myslí že je to plemeno, které se na vás podiva a chce vás rovnou sežrat laughing ale přitom jsou to miláčkové. Začala jsem si nastudovávat informace a hledat chovné stanice.  Na jaře jsem byla s rodinou v Pražské zoo a tam jsem poprvé viděla ČSV. Byla to parta lidí co měli smečku (skoro) vlků. Byli tak klidní a poslušní a hlavně nádherní. Byla jsem nadšená, okouzlená, omámená a hlavně jsem měla jasno.

Chci domu (skoro)vlka.....

Hned druhý den , jsem začala hledat chovné stanice a dávat dohromady informace o (skoro) vlkovi. Když jsem brouzdala po různých webových stránkách o tomhle plemeni, začala jsem se trošku bát. Zvládnu to? Přišlo mi , že československý vlčák je dost náročné plemeno na výchovu.

Našla jsem si chovnou stanici , kde zrovna nabízeli štěňata. Tak jsem paní Hádlové napsala a domluvila si návštěvu. Ted nastal teprve ten oříšek laughing  musím to říct svému partnerovi !! Byl zrovna ve vaně a četl si  přírodovědný časopis. " Vojtí, co kdyby jsme se jeli podívat na štěňátka čsv? Ale neboj žádného dalšího psa vážně nechci!"  Samozřejmě , že mi to nevěřil .........  Hned následující víkend jsme se jeli podívat na ty malé (skoro) vlčata. Myslím si , že jsme se zamilovali "na první pohled" oba dva HNED! Bylo rozhodnuto! Jedno (skoro) vlče pojede brzy s námi domu. 
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                podpis 

(skoro) Vlčata

Láska na první pohled (skoro) Vlčata Moje první fenka Lilly Obláčkové pohlazení Jessynka